Půjčka v době koronaviru může být riskantní záležitostí

Dopad pandemie koronaviru na ekonomiku je obrovský. Mnoho lidí, kteří přišli ze dne na den o své živobytí nebo jeho část, se snaží přizpůsobit svůj styl života nové situaci. Ne vždy se to ale podaří. Řada z nich se nyní začíná potýkat s výraznými finančními problémy. A mnoho takových lidí nakonec bude chtít sáhnout po nějaké půjčce v domnění, že se jedná o pomoc. Opak je ale pravdou.

Půjčovat bychom si totiž měli pouze to, co dokážeme splatit.

„Pakliže se člověk dostane do situace, kdy nedokáže platit náklady na živobytí, půjčka to nevyřeší,“ říká Petr Gapko, hlavní ekonom Moneta Money Bank. Doplňuje, že půjčka by mohla pomoci pouze pro překlenutí krátkodobého výpadku příjmů, ale i tak je to riskantní. A pokud příjem vypadne a nedá se s velkou pravděpodobností očekávat, že během pár měsíců znovu naběhne v plné výši, je půjčka to nejhorší, co může člověk udělat.

Banky nyní hodnotí žadatele přísněji
„Nebezpeční je hlavně v oddálení problému do budoucnosti, kdy mohou být následky daleko horší než teď,“ vysvětluje Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting. Právě proto bude přístup bank v oblasti půjček ještě důležitější než v minulosti.

„Banky by neměly přestat půjčovat, protože by to pak mělo zásadní dopad do fungování ekonomiky. Na druhu stranu však budou více zkoumat vhodnost poskytnutí úvěru danému žadateli,“ říká Štěpán Dlouhý, tiskový mluvčí mBank.

Banky proto udělaly docela logický krok, pravidla zpřísnily. A to přesto, že podle posledních kroků ČNB by se dal teoreticky předpokládat opak.

„Některé profese tak aktuálně řada bank nezafinancuje skoro ani kontokorentem, natož nějakou půjčkou. Některé banky pak zcela pozastavily poskytování půjček cizím klientům,“ popisuje situaci Ondřej Hatlapatka, finanční poradce Partners.

Jakkoliv se vám to nemusí zdát, faktem je, že zamítavé stanovisko banky vlastně často klienta ochrání před nepříjemnými situacemi v případě nesplácení úvěru.

Pozor na půjčky od neprověřených poskytovatelů
Jenže pro někoho, kdo se se ocitne v tísni, může být obtížné takovou skutečnost přijmout. Takový člověk se pak po půjčce nejspíš bude poohlížet jinde. Do hry tak v současné době opět hojně vstupuje nebankovní sektor. Tady je ovšem na místě zbystřit, důkladně si prověřit, za jakých podmínek si peníze vlastně chcete půjčit.

Parametr, který může ovlivnit takřka vše, se nazývá RPSN. Toto kouzelné slovíčko říká, kolik doopravdy za půjčku zaplatíte. Zahrnuje tedy nejen úrokovou sazbu, ale také další náklady, které s půjčkou souvisí. Jsou to tedy i poplatky za vedení účtu, za schválení půjčky a další.

Rozdíl může být doslova propastný. Například u hypotečních úvěrů se takové RPSN pohybuje třeba jen okolo 2,25 % p.a.

„Naopak, u velmi lehce získaných půjček v nebankovním sektoru se pohybujeme někdy i na úrovní 20 procent ročně. Viděl jsem i půjčky se 400 procenty ročně,“ upozorňuje Hatlapatka. Vzhledem k tomu, že rodiny nyní vyhledávají půjčky nižší, neuvědomují si, že to může být spíše jejich potopení nežli udržení se nad hladinou.

Vůbec nejhorším řešení je pak vytloukání klínu klínem, tedy splacení jedné půjčky jinou. Nebo nabrání si více nevýhodných půjček. V takovém případě se totiž jedná pouze o odkládání problémů. A především, taková kumulace půjček vede k neustálému zvyšování dlužných částek. „Mnohdy pak celá věc končí u soudu a v případě prohry může vše dojít až do exekučního řízení. Pokud je poté věřitelů více, může celá věc skončit v insolvenčním řízení,“ varuje advokát Roman Tomek z kanceláře Sedlakova Legal.

Důvěřuj, ale prověřuj
Dříve, než se pro jakýkoliv úvěr rozhodnete, se proto snažte hledat možné úspory v rodinném rozpočtu. Když už si nějaký úvěr budete chtít vzít, dobře zvažte od koho. Dobrou volbou jsou určitě banky, které však mají poměrně přísné podmínky. Variantou jsou také poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, na které dopadá řada zákonných povinností, které snižují rizika. Seznam poskytovatelů je dostupný na stránkách ČNB (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/seznamy/Otevrena-data/).

„Pokud nějaký subjekt není v tomto seznamu, velmi pravděpodobně neplní povinnosti stanovené zákonem a pohybuje se na hraně zákona či za jeho hranou,“ zdůrazňuje Tomek.

Nájem a zálohy na energie: odložit či neodložit
Problémy s okamžitou likviditou lze dočasně pomoct řešit také odkladem splátek stávajících úvěrů, odkladem placení nájemného nebo záloh na energie.

V případě odkladu splátek úvěrů se prodlouží jejich splatnost. Budete tedy splácet o tři nebo o šest měsíců déle, než bylo původně v plánu. U odkladu nájmů nebo záloh na energie (někteří dodavatelé toto umožňují) je tomu ale jinak. Ty si sice teď můžete na pár měsíců odložit, hned během několika následujících měsíců je pak ale budete muset doplatit.

„Pokud tedy člověk zůstane na tři měsíce doma s 60 procenty příjmu, odklad si může dovolit,“ říká Gapko. V případě trvalé ztráty zaměstnání je to však velmi riskantní krok. Odložené platby se nasčítají a „ranec“, který bude potřeba následně vydat, bude příliš velký.

Obecně ale platí, že odklad čehokoliv byste neměli žádat, pokud to opravdu nepotřebujete. „Ekonomika totiž potřebuje zachovat co nejvíc toků peněz. Žijeme v nelehké době, kdy je solidarita několikanásobně důležitější, zvlášť ta ekonomická,“ dodává Gapko.

Zdroj: iDNES.cz