Odložení splátek úvěrů se může vyplatit každé domácnosti

Obracejí se na vás klienti s problémem, co dělat, že kvůli současné situaci nezvládají řídit své finance? Hledají úspory?
Narovinu, za celou dobu se na mě obrátila jenom jedna rodina. Jinak mi přijde, že naopak to zvládají všichni úplně normálně a finančně jsou v pořádku. Jediné, co jsem hojně řešil, byl samotný princip odložení splátek a jestli o to mají, nebo nemají požádat.

Co podle vás ukázala krize covid-19 z hlediska rozpočtů domácností?
Problémy v jejich finančních rezervách. Bohužel se ukázalo, že domácnosti utrácejí nad míru toho, na kolik skutečně mají. Před krizí jsme žili v extrémně konzumním prostředí, v ekonomickém růstu a blahobytu. Nikdo si nepřipouštěl, že může nastat něco zlého. Domácnosti žily od výplatě k výplatě. Až najednou zjistily, že mají problém si například nakoupit najednou větší množství zásob jídla. Případně, přežít dva či tři měsíce s poníženým příjmem.

Mají české domácnosti dostatečné úspory, aby tuto situaci ustály?
Bohužel, úspor je málo. Nemůžeme ale házet všechny do jednoho pytle. Pravdou je, že mnoho klientů se nyní zajímá o to, kam investovat. Nebo, kde vzít hypotéku na nové bydlení. Mají více času, a tak řeší podstatné věci.

Přesto měly by i tyto domácnosti uvažovat o zredukování výdajů? A případně jak?
Samotná preventivní opatření toto vesměs udělala za nás. Kroužky dětí, restaurace, hospody, sporty. To vše lidé museli opustit ze dne na den. Méně tankujeme, potraviny nakupujeme jednou týdně. Lidé se naučili konečně nakupovat, protože jednorázový velký nákup ušetří, oproti častým návštěvám obchodů. Škrty byly tedy téměř automatické.

Nyní nejde jen o peníze, i když o ty jde v první řadě. Měli by se podle vás rodiče o své aktuální finanční situaci pobavit i s dětmi?
Rozhodně by děti měly vědět i souvislosti toho, proč jsou doma i ony i rodiče. Proč jsou rodiče třeba nervózní. Měly by vědět, co se děje a jaký vliv to má na celkovou domácnost. A to se týká i peněz. I děti mají nyní totiž seškrtané výdaje. Což je i důvod, proč nepotřebují vyšší kapesné. Pokud se děti budou orientovat v aktuální situaci, o to lépe se bude rodičům vysvětlovat pokles, případně omezení jejich kapesného. Domácnost má být vždy fér. Rodiče a děti v rámci financí musí být win-win.

Doporučuji odložení splátek

Máte nějakou praktickou radu pro ty, jejichž příjem klesl kvůli krizi covid-19?
Rozhodně nepodléhat panice a nedělat unáhlené kroky. Ty můžou být časem horší než samotná krize covid-19. Konkrétně není rozhodně řešením utíkat na první roh magistrály pro půjčku, která vám „zaručeně“ pomůže. Taková půjčka je velmi nákladná a do budoucna pro domácnost více nebezpečná než přechodný stav výpadku příjmu.

Co tedy ale mají lidé dělat, když s penězi nevyjdou?
Lepší je si požádat o odložení plateb, které jsou ze zákona nyní umožněny. A pokud to půjde, tak si tyto peníze nebo jejich část odkládat například na spořicí účet, rozhodně peníze neutratit. To pomůže vykrýt problémy na přechodnou dobu.

Zmínil jste, že jste hojně řešil princip odložení splátek u hypoték a úvěrů. To, zda mají, nebo nemají domácnosti o odložení požádat. Co jim radíte?
O odklad splátek požádat. Ono to, že nyní domácnost není v krizi, protože rodiče pracují v oboru, který nebyl přímo zasažený opatřeními, neznamená, že za tři měsíce to nebude jinak. Dopady v ekonomice teprve pocítíme. Pokud domácnost aktuálně stačí finančně na provoz včetně splátek, tak i takové domácnosti radím, aby si o odklad splátek u hypoték a úvěrů požádala. A samozřejmě přitom nelhala. Nelhat je základ.

Jak to myslíte, aby nelhala?
Je důležité bance říct, že aktuálně v tísni nejste. Uvést, že odklad využijete pro naspoření rezervy, jelikož si budete splátku odkládat bokem. Může se totiž stát, že dopad na příjem přijde později, a pak už vám nikdo nepomůže.

Jenomže za to domácnost zaplatí více na úrocích. Dodáváte i to? A případně nemluví právě placení úroků za dobu odložení splátek proti tomuto řešení? U hypoték jde i o desítky tisíc korun za půl roku…
V měření tohoto vstupuje do hry jeden velmi důležitý ukazatel. Časová hodnota peněz. Obecně platí, že pokud můžu ušetřit peníze nyní, tak pro mě mají větší hodnotu než úroky zaplacené na samotném konci úvěru. Já to proto tak černě nevidím. Domácnostem, které se na mě s touto věcí obrátí, proto doporučuji odložení splátek u hypoték a úvěrů.

Odklad tedy doporučujete za podmínky, že domácnost bude dál s penězi pracovat?
Ano. Samozřejmě, že existují případy, kdy se to nevyplatí, ale existují i situace, kdy to naopak domácnosti pomůže. U větších úvěrů dělá úspora na účtu klienta hodně peněz. Ty může zhodnotit, případně využít jako rezervu poté, co se vydal z těch svých vlivem opatření. Pořád je pro mě, jako poradce, důležitější mít klienty s rezervami a jednou splátkou navíc za XY let, než bez rezerv a se zatížením při ekonomickém poklesu. A v neposlední řadě se dá vždy taková situace využít k zainvestování peněz. Věřte, že průměrné 4% p.a. zhodnocení získáte z investic nyní téměř vždy. Zvlášť, když vezmu v potaz průměrnou sazbu hypoték ve výši dvou procent.

Jak v praxi k žádostem přistupují samotné banky, vycházejí vstříc skutečně všem žadatelům bez prověření dopadů koronaviru?
Je to velmi rozdílné. Jsou banky, které odložení schvalují snad robotem, který naprosto všem odklikne ANO. Na druhé straně jsou banky, které situaci klientů prověřují minimálně dotazy přes telefon. Vždy platí základní pravidlo. Pokud žádáte o odložení, i když aktuálně v tísni nejste, nelžete! Popište bance situaci. Máte problém, nemáte problém. Když nemáte, tak proč vlastně chcete odložení splátek. Potom je na bance, jak na žádost zareaguje.

Které platby lze pozastavit

Když už jsme u odkladu splátek úvěrů, kde ještě se dá nyní ušetřit v případě finančních produktů? Na mysli mám třeba spoření, podílové fondy a podobně.
Lidé mohou automaticky pozastavit platby na nepovinné produkty. Doplňkové penzijní spoření, stavební spoření, pravidelné investice. V rámci moratoria mohou požádat o odložení splátek úvěrů, jak již bylo řečeno. Avšak pozor, naopak životní pojištění je v rámci plateb povinné. Stejně jako zálohy na energie a obecně celé inkaso.

Jde skutečně platby pozastavit, aniž by za to nebylo potřeba něco zaplatit?
U povinných produktů je to velmi ošemetné. Aktuální situace ale samozřejmě poskytuje mnohé možnosti. I pojišťovny jsou jistě schopné pozastavit platbu pojistného. Buď žádostí o placení z kapitálové hodnoty pojištění, případně takzvaným zamražením. Tento krok nám ale stopne zároveň i pojistnou ochranu. To rozhodně není nejlepší krok. Právě u pojištění bohužel platí, že je třeba platit i v dobách těžkých. Vážný úraz, nemoc vás může zasáhnout i během krize. Pak teprve domácnost pocítí finanční tíseň, pokud krytí pozastavila. Vrátím-li se k otázce, tak cestou může být oslovení dané instituce. Ta vždy navrhne vhodné řešení.

Jaká rizika s sebou nese nezaplacení životního pojištění například ve dvou po sobě jdoucích měsících
Většinou je postup stejný. Upomínací dopis a následně výpověď smlouvy ze strany pojišťovny. Pokud i poté klient nedoplatí dluh za ty dva měsíce, postupuje tento případ pojišťovna vymahačům.

Celkem obecně, jak vybrat v portfoliu domácnosti produkty, které uhradit, které platby posunout, a které je možné vůbec nezaplatit?
Produkty finančního trhu jsou většinou, naštěstí, flexibilní. To znamená, že penzijní produkty, stavební spoření, spoření do knížek, nebo na účty, případně investice můžete přestat platit okamžitě bez oznámení komukoli. Na úvěry můžete využít moratorium vlády a nakonec pojistky, ty jsou povinné. Zde je potřeba oslovit instituci a zeptat se na postup pro pozastavení plateb. Hrozí zde totiž zastavení krytí, případně tvorba dluhu.

Rozprodej majetku je až posledním řešením

Podle průzkumů až každá šestá domácnost přišla kvůli krizi covi-19 o polovinu i více svých měsíčních příjmů. Dá se taková situace zvládnout bez půjčky? Pokud ne, jakou půjčku si sjednat, s jakými parametry, aby byla co „nejvýhodnější“?
Vím, že to bude znít jako klišé, ale brát si půjčku na vykrytí krize při poklesu příjmů je slušná finanční sebevražda. Kdo dnes půjčí někomu, kdo přišel o polovinu příjmu, případně úplně o celý? O bankách se bavit nemůžeme, ty musí velmi podrobně tyto věci zkoumat. Lidé tedy půjdou za takovými, kteří jim půjčky snadno a rády poskytnou. Těch se nyní zase vyrojilo mnoho a hrají to na lidskou nevědomost. A taková půjčka může rodině velmi zavařit. Možná ne hned, ale za pár měsíců určitě ano.

Dobře, ale přesto, lidé si půjčují i v dobách dobrých. Možná je jim vhodné nyní poradit, jak si peníze půjčit?
Pokud nemáme na výběr a půjčit si musíme, potom musíme hledět na co nejnižší RPSN a ideálně na dlouhou splatnost. To kvůli nižší splátce. Vždy to v budoucnu půjde upravit na kratší. Optimální RPSN úvěrů se pohybuje cca na úrovni 4-5% p.a. Nikdy ne 400%!!!

Má smysl podle vás „spoléhat“ na úvěry v rámci kreditní karty, rychlé půjčky?
Rozhodně ne. Tyto produkty nemají sloužit jako vykrytí nedostatku. Například kreditní karta má naprosto jinou funkci, než jak ji Češi používají. Primárně jde o zabezpečení plateb a ochranu svých financí. Ne o půjčky. Ideální by bylo, kdyby národ pochopil, že pokud mu klesne příjem o 60 procent, může si díky opatřením vlády, ale i vstřícnosti některých z dodavatelů služeb skoro všechny své platby pozastavit či odložit. Pak mu i výdaje logicky klesnou o cca 60 procent. Když to udělá, proč by si měl půjčovat?

Co říkáte na řešení mimo sjednání úvěru? Třeba výběr ze stavebního spoření, penzijního připojištění, ale třeba i prodej auta nebo žádost o pomoc u rodiny?
Pokud už něco musím vymyslet, pak by měl vést první krok k rodině. Tu požádat o finanční výpomoc a až poté zvažovat rozprodej majetku. Myslím ale, že tam snad nedojdeme. Vždyť se blížíme zpět k normálu. Věřím, že jsme to neštěstí v podobě covid-19 zvládli.

Zdroj: FinTag.cz