Jak zvládnout aktuální situaci s co nejmenší finanční újmou?

Na úvod mi dovolte se zeptat, jak moc ovlivnila současná situace váš obor finančního poradenství?
Přijde mi, že pracujeme více. Máme rekordní počty dotazů a požadavků. Přestože bych mohl pracovat z domova, jezdím každý den do kanceláře, kde mám větší klid.

Co vám podnikání ve financích přineslo a co vám dává?
Moje práce, profese, mne baví. Vidím v ní smysl. Pomáhám lidem s plánováním, realizací, správou jejich portfolia a představuji ověřené principy, kterých je dobré se držet. Za 13 let práce vidím ve spolupráci s klienty skvělé výsledky.

Jak jste se k profesi finančního poradce dostal? Jaké byly vaše začátky?
Začínal jsem při VŠE v Praze, prvních 5 let jsem byl asistentem jednoho z ředitelů. To byla pro mne skvělá škola. Získal jsem technické a odborné znalosti a komunikační dovednosti. Po dokončení VŠE jsem měl větší ambice než být jen asistent, takže jsem se rozhodl postavit na vlastní nohy a začal pod hlavičkou Partners budovat poradenskou kancelář.

Mluvil jste o tom, že máte od svých klientů mnoho dotazů. Co jim v souvislosti s aktuální situací radíte? Lze se na podobné věci nějak připravit?
V ideálním světě byste měli finančně plánovat. Měli byste znát své příjmy a výdaje, mít přehled o aktuální výši rezerv, hodnotě majetku, o plánovaných výdajích (cílech) a být připraveni na neočekávané události. Obecně se uvádí, že byste měli mít v rezervě 3 až 6 celkových měsíčních výdajů. Pokud vaše příjmy aktuálně nejsou v ohrožení, můžete se finančně chovat tak jako doposud. Pokud ale očekáváte, že se vaše příjmy významně sníží, doporučuji důsledně rozdělit výdaje na zbytné a nezbytné.

Můžete to upřesnit?
Nezbytné výdaje musíme hradit vždy (například výdaje za jídlo, pití, léky, výdaje spojené s chodem domácnosti atd.). Naopak zbytné výdaje (cestování, koníčky, nákup nové elektroniky apod.) můžete odložit, případně úplně vypustit.

Mnoho lidí trápí nezbytné výdaje v podobě hypotéky a jiných úvěrů. Co je momentálně možné dělat s těmito náklady?
Od poloviny března 2020 začala většina bank poskytovat možnost odkladu splátek u úvěrů na bydlení a spotřebitelských neúčelových nezajištěných úvěrů. U většiny z nich se jedná o odklad splátek na 3 až 6 měsíců. Pokud se klient rozhodne odložit splácení, banka mu ve většině případů bude i tak úvěr úročit. Je také nutné připomenout, že se skutečně jedná o odklad, ne o prominutí. Nelze však odložit splátky kreditních karet, kontokorentu, operativního leasingu nebo takzvaných odložených plateb.

Co je potřeba k tomu, aby banka žádosti o odklad splátek vyhověla?
Stačí prohlásit, že byl člověk negativně postižen epidemií koronaviru a banka nebude nic zkoumat. Požádat o odklad může každý až do října 2020 včetně. Za tento úkon si banka neúčtuje poplatky. Odklad splátek sice nebude mít negativní dopad do bankovního registru, ale i tak tam bude neutrální informace, že klientovi byly odloženy splátky. Pokud někdo plánuje, že si bude chtít načerpat další úvěr (například hypotéku) v následujících 12 nebo 24 měsících, bude jistější, když nebude odkládat aktuální splátky. Nevíme, jak banky tuto informaci vyhodnotí v budoucnu ve svých scoringových modelech (přestože jim zákon ukládá, že by neměly k této informaci přihlížet).

Co dělat v případě, když někomu chybí peníze na běžný chod domácnosti?
Pokud příjem vypadne úplně, jste odkázáni na své finanční rezervy, případnou pomoc od rodiny (pokud je to možné) a na státní programy (OSVČ: Pětadvacítka, odklad záloh, OČR; Zaměstnanec: náhrada mzdy, kurzarbeit; Nově nezaměstnaný: příspěvek v nezaměstnanosti a další sociální programy). Dále lidé mohou řešit odklad nájemného a odklad splátek úvěrů, o kterém jsme již mluvili. Oproti tomu doporučuji velice obezřetně přistupovat k veškerým novým úvěrům. Zadlužení využijte až jako úplně poslední možnost. Pokud přesto budete muset sáhnout po neúčelovém nezajištěném úvěru, chtějte co nejdelší splatnost, ať je splátka co nejnižší. V budoucnu budete moci úvěr předčasně splatit. Většina bank si za předčasné splacení úvěrů neúčtuje žádné poplatky.

Může nám v aktuální situaci pomoci stavební spoření?
Pokud vyčerpáte všechny dostupné zdroje, je rozumné zvážit výběr prostředků ze stavebního spoření. Zde si každý musí ohlídat vázací lhůtu 6 let. Bez sankce totiž můžete vybrat prostředky ze stavebního spoření po uplynutí 6 let od data podpisu smlouvy. Pokud vybíráte dříve, bohužel přijdete o veškerou státní podporu a většinou ještě uhradíte poplatek (přibližně 0,5 % z cílové částky). Na druhou stranu je to relativně malá „daň“ za dřívější výběr prostředků.

A co penzijní připojištění?
Výběr prostředků z tohoto nástroje doporučuji až jako poslední možnost, když už to nepůjde jinak. Pro většinu lidí se jedná o základní stavební kámen penzijního portfolia. Předčasný výběr je spojený se ztrátou veškeré státní podpory, se zdaněním výnosů 15 % a také s 15% zdaněním veškerých připsaných příspěvků od zaměstnavatele. Největším negativem je však výběr prostředků samotných – člověk přijde o značnou část své přípravy na penzi. Informujte se, zda náhodou nemáte sjednanou tzv. Výsluhovou penzi, která umožňuje bez zásadního omezení po 15 letech vybrat polovinu aktuální hodnoty.

Jak lze v aktuální situaci naložit se životním pojištěním?
Většina pojišťoven plní, jestliže klient onemocní s COVID-19. Situace, kdy je doma proto, že musel (případně chtěl) zůstat v karanténě, pojišťovna plnit nebude. Obecně největší šance na plnění je z pracovní neschopnosti a případně z hospitalizace. U pracovní neschopnosti standardně pojišťovny plní po uplynutí karenční a případně čekací doby, záleží tedy na nastavení smlouvy. Další nejrychlejší a nejpravděpodobnější plnění je u dětí z rizika ošetřovného. Kdyby nemoc způsobila invaliditu, tak také plní. V závažných nemocech nemá nikdo mezi vyjmenovanými nemocemi COVID-19. Ale pojišťovny plnit mohou, pokud by nemoc způsobila nějakou jinou definovanou nemoc, například selhání plic, transplantace plic apod.

Má smysl se nyní rychle pojistit, pokud jsme tak neudělali dříve?
Pokud dnes někdo uvažuje o pojištění pro případ nemoci COVID-19, musí si pohlídat tzv. čekací dobu (u nové smlouvy se jedná nejčastěji o 2 měsíce a déle) a karenční dobu.

A co kdybychom nyní chtěli na životním pojištění ušetřit?
V krajním případě můžete ponížit i měsíční pojistné za životní pojištění. Tento krok však moc nedoporučuji. Mějte na paměti, že se to neobejde bez snížení pojistné ochrany, takže pokud se k němu náhodou rozhodnete, je potřeba postupovat velice citlivě a ideálně se poradit s odborníkem.

Zdroj: lui.cz