Odklad splátek úvěrů dává smysl. Má ale své podmínky

Možnost odložení splátek se netýká úvěrů na kreditních kartách, kontokorentních a revolvingových úvěrů. Nevztahuje se na operativní leasingy či úvěry, které mají souvislost s obchodováním na kapitálovém trhu. Druhou vyloučenou skupinou jsou pak dlužníci, kteří byli k 26. březnu se splácením svého úvěru v prodlení delším než 30 dní.

Naopak oprávněni k odkladu splátek jsou dlužníci spotřebitelských či podnikatelských úvěrů, kteří si úvěr sjednali ještě před datem 26. března 2020. Další podmínkou je, aby k čerpání úvěrů došlo ještě před 26. březnem. Výjimku tvoří hypoteční úvěry. U nich lze odložit splácení i v případě, že byly sjednány před 26. březnem ovšem s tím rozdílem, že k jejich čerpání mohlo dojít i po tomto termínu.

Kdo může o odložení splátek požádat
Splátky úvěrů si mohou odložit běžní spotřebitelé, OSVČ a stejně tak i firmy. Odklad splátek začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího poté, co dlužník odklad splátek oznámil svému věřiteli [vyplněná žádost]. Pokud dlužník o odklad požádá například v květnu, první splátku mu banka či jiný věřitel odloží v červnu a pak dále až do konce vymezeného období. V žádosti musí dlužník zároveň uvést, že k tomuto kroku přistupujete z důvodů negativního ekonomického dopadu pandemie koronaviru. Tyto důvody však není povinen nijak prokazovat a věřitel by je neměl prověřovat či jinak zkoumat.

Splátky si může dlužník odložit ve dvou variantách, a to buď do konce července, nebo do konce října letošního roku. Délka splácení celého úvěru se pak prodlouží o dobu, po kterou běžel odklad splátek. Také je potřeba počítat s tím, že se splátkový kalendář prodlouží o úroky, které budou nabíhat po dobu odkladu. Přesné prodloužení a navýšení úvěru nasimuluje poskytovatel úvěru. Ten je dokonce povinen o tom dlužníka v termínu nejdéle do 30 dnů od podání žádosti informovat.

I při odkladu se úvěr nadále úročí
Během doby odkladu splátek se dluh nadále úročí. A to podle podmínek sjednaných ve smlouvě o úvěru. Firmy budou tento úrok platit průběžně i během odložení splátky jistiny. Naopak spotřebitel a OSVČ jej zaplatí později, a to až po splacení celé jistiny. U spotřebitelů je navíc jeho výše omezena a může dosáhnout maximálně zákonné výše úroku z prodlení na úrovni repo sazby České národní banky, navýšené o osm procentních bodů. K dnešnímu dni je tedy výše úroku zastropovaná na 9 procent.

„Obecně platí, že pokud můžu ušetřit peníze nyní, tak pro mě mají větší hodnotu než úroky zaplacené na samotném konci úvěru. Já to proto tak černě nevidím. Domácnostem, které se na mě s touto věcí obrátí, proto doporučuji odložení splátek u hypoték a úvěrů,“ říká finanční poradce skupiny Partners Ondřej Hatlapatka.

Při finančním plánování je vhodné vědět, že úrok vzniklý během odložení splácení neovlivní výši splátek. Ty zůstanou i nadále v původně smluvené výši. Samozřejmě ale dojde k přepočítání doby splácení, tedy jejímu prodloužení.

Využít odkladu splátek v režimu zákonného moratoria mohou i dlužníci, kteří už se na odložení splátek dohodli se svým věřitelem. Pak je na místě si spočítat a zvážit, která z variant je výhodnější. Jestli pokračovat v původní dohodě s věřitelem, anebo ji například zachovat jen po část sjednané doby a následně vstoupit do režimu zákonného moratoria.

Odklad splátek úvěrů je bez poplatků
Odklad splátek v režimu vyhlášeného moratoria je bez poplatků. A není ani důvodem k negativnímu zápisu do registrů dlužníků. V budoucnu kvůli tomu proto nehrozí, že by došlo k zamítnutí žádosti o jiný úvěr.

Možnost požádat si o odklad splátek úvěrů umožňuje zákon o úvěrovém moratoriu, který parlament schválil počátkem dubna. MF ČR, které zákon zpracovalo, reagovalo na mimořádná preventivní opatření proti šíření nemoci covid-19. Hlavní účel tohoto opatření je pomoci lidem, OSVČ i podnikatelům řešit dočasný výpadek či ponížení příjmů [z důvodu nemoci, nákazy, karantény, ošetřovného aj.] a tudíž neschopnost splácet své závazky. Požádat o odklad splátek může dlužník u bankovního i nebankovního poskytovatele půjček.

Zdroj: Fintag.cz