Ženy jsou KLIDNĚJŠÍ ŠÉFKY

Jaká je v Partners vaše náplň práce?
Jsem na ředitelské pozici, vedu lidi v různých funkcích – manažery, konzultanty, nováčky – a v různých českých městech jako jsou Pardubice, Praha, Plzeň. Mám na starosti nábor nováčků do týmu, zajištění jejich vzdělávání a chod kanceláří.

Ve finančně poradenské firmě Partners jste od jejího založení, tedy třináct let. Jak jste ve firmě začínala?
Byla jsem v první padesátce lidí, kteří věřili, že má tato firma budoucnost. Začínala jsem „od píky“, prošla jsem si takzvané Baťovo kolečko.

Vzdělávala jsem se ve financích, obchodu, managementu a podnikání. Pracovala jsem s klienty, pak jsem začala školit a předávat své zkušenosti, vybírala jsem si „parťáky“ do týmu a postupně budovala manažerskou kariéru.

Tušila jste, že zde zůstanete tak dlouho?
Ano, líbil se mi vždy smysl práce, kterou firma Partners nabízela a dále nabízí. To, jak mohu pomáhat lidem – klientům i spolupracovníkům – pozitivně ovlivňovat a měnit myšlení, a tím i budoucnost.

V roce 2018 jste se stala ředitelkou. V Partners jste byla teprve pátou ženou na této pozici. Vnímala jste jako žena jiný přístup, než by tomu bylo v případě, kdyby firmu vedl muž?
V Partners se nerozlišuje pohlaví, ale jen to, jak na sobě člověk pracuje a jaké má výsledky. To oceňuji a jsem za to velmi ráda.

Ani jinde jste se s tím nesetkala?
Mám bohužel zkušenosti z minulých zaměstnání, kde to tak nebylo a bylo to velmi demotivující, proto jsem odešla a začala jsem podnikat. Obecně mi přijde, že někteří muži nás ženy na manažerských pozicích rádi podceňují a trvá jim déle, než nás začnou respektovat. Na to jsem již zvyklá, nijak jim to neberu a dávám jim čas, aby pochopili, že jsem lídr, který není nějak uměle dosazený do dané pozice, ale vše si sám prošel a dobře ví, o čem mluví. Je to jejich ztráta času a pro mě jen výzva – ukázat jim, co umím.

Liší se styl vedení muže a ženy?
Muži jsou dravější, útočnější, více vyzývají k akci a motivují z vnějšku, jde jim hlavně o cíl. Ženy jsou klidnější, více vedou k přemýšlení, k sebemotivaci, samostatnosti, jde jim nejen o cíl, ale i o člověka. Podobně to vnímám a vlastně to tak i sama mám. Jinak se snažím být dobrým vzorem v tom slova smyslu, že „nekážu vodu a nepiju víno“, chci být vždy minimálně o krok napřed. Snažím se o dlouhodobé a kvalitní vztahy, abychom se na sebe mohli vzájemně spolehnout. Nejdůležitější je pro mě upřímnost. Mám své lidi ráda takové, jací jsou, a respektuji je. Případně jim pomáhám ke změně, pokud chtějí.

Máte malé dítě, zároveň ale i velký zápal pro práci. Byla jste po porodu na mateřské dovolené, nebo jste nepřestala pracovat?
Užívám si mateřskou dovolenou, dceři budou na konci srpna dva roky, ale zcela pracovat jsem nepřestala nikdy. Spolupráce s mým týmem a podnikání mě baví. Vlastně to ani neberu jako práci, ale koníček.

Jak se změnil váš rytmus práce po příchodu miminka?
Více nad věcmi přemýšlím, vybírám, co je důležité a co tolik ne, všechno plánuji hodně předem, jsem připravená na různé krizové scénáře.

Myslíte si, že v dnešní době už ženy nemusí nutně volit mezi miminkem a prací, ale mohou mít obojí?
Ano, myslím si, že kdo chce, tak vše zvládne. Řešení vždy existuje, chce to jen se trošku zamyslet. Vidím to kolem sebe. Je hromada vzorů, jak obojí vyvážit.

Jak vidíte obecně podmínky v České republice pro ženy s dětmi, které se chtějí dostat do top managementu?
Samozřejmě je vždy lepší začít budovat kariéru co nejdříve, nejlépe ještě před miminkem – je více chuti, energie, časových a finančních možností. Nicméně i ženy, které mají děti a rozhodnou se jít do top managementu, mají šanci. V Partners určitě. Je to „jen“ o tvrdé práci na sobě a času, který tomu věnují. Jinde to bude asi těžší, znám případy diskriminace, záleží na oboru. Já ale vždy věřila, že šikovný člověk si cestu na vrchol najde, je jen třeba vydržet a pilně na sobě pracovat.

Máte nějaký sen?
Vše podstatné jsem si již v životě splnila. Chtěla jsem žít spokojený a úspěšný život, který jsem si vysnila, a to se mi daří. Nyní si hlavně přeji zdraví pro svou rodinu, můj tým, kamarády a známé – to je myslím dnes to nejcennější, co můžeme mít.

Zdroj: Marianne