Češi rekordně šetří. Spořit ale neumějí, po čase mají míň, než vydělali
Příprava na horší časy a zavřené obchody, kde by se dalo utrácet. Dva pravděpodobné důvody, proč si Češi začali na svých bankovních kontech letos na jaře syslit.
Na dnešní den připadá Světový den spoření. Češi jakoby ho slavili už od dubna. Podle statistik České národní banky a výpočtů SZ Byznys vzrostly úložky na tuzemských běžných a spořicích účtech od konce března do konce dubna skoro o tři procenta. Meziměsíčně nejvíc za posledních několik let. Tempo růstu této sumy přitom málokdy překročí jedno procento.
Z dat je možné také vyčíst, že z většiny zůstaly peníze na běžných účtech. Peníze na nich ve stejném období narostly dokonce o 3,7 procenta. Objem prostředků na ostatních netermínovaných vkladech, což jsou převážně spořicí účty, se zvýšil „jen“ o 1,9 procenta.
Že lidé zatáhli za brzdu v utrácení a myslí víc na zadní kolečka, ukazují i čísla Českého statistického úřadu. Míra úspor, kterou úřad sleduje, je totiž nejvyšší v historii. Za druhé letošní čtvrtletí dosáhla 18,5 procenta. Údaj informuje o tom, jaký podíl ze svého příjmu lidé uspoří.
„Rezervy si ve větší míře vytvářejí domácnosti, které jsou obecně v dobré finanční kondici a současná situace neměla vliv na jejich příjmy, ale omezila jejich výdaje,“ míní Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners.
Ke konci září měly domácnosti na netermínovaných vkladech u bank (bez výpovědní lhůty nebo splatnosti) naspořeno 2,3 bilionu korun. Z toho na běžných účtech 62,3 procenta. Tento ukazatel po předchozím poklesu znovu roste, a to od letošního ledna.
Z toho je vidět, že Češi stále neumějí spořit efektivně. Běžné účty totiž nejsou aktuálně úročené a peníze tak po odečtení inflace – která v září dosáhla v meziročním srovnání 2,3 procenta – de facto ztrácejí na hodnotě.
Na běžném účtu by měly zůstat jen prostředky potřebné na běžné výdaje a občasné povyražení. Ostatní peníze je třeba ukládat na lépe úročené spořicí účty, prostředky určené na úhradu dlouhodobých cílů (spoření pro děti, na penzi apod.) se pak doporučuje dávat například do nástrojů kolektivního investování (podílové fondy), penzijního nebo stavebního spoření.
„Z pohledu zdravých financí je nejdůležitější pohotovostní rezerva, která by měla být ve výši tří až šestinásobku měsíčních výdajů. Pokud takovou rezervu nemáme, měli bychom její vytvoření mít jako prioritu. Pro tuto rezervu používáme konzervativní nástroje typu spořících účtů a krátkodobých investic,“ radí finanční poradce Lukáš Urbánek.
Pokud jde o termínované vklady, což je například i stavební spoření, celková suma na nich posledních několik let víceméně stagnuje. Tedy nové vklady zhruba nahrazují ty ukončené (vybrané).
Podle Jana Macka z poradenské společnosti Fincentrum & Swiss Life Select pokleslo i tempo přírůstku peněz do podílových fondů. „V době nejistoty tak Češi preferovali likvidní peníze na běžném účtu,“ informuje. „Tomu nahrával i rychlý a prudký pokles úrokových sazeb. Našla se ale i velká skupina Čechů, spíše zkušenějších investorů, která dokázala využít poklesů na finančních trzích a zainvestovat, typicky do akciových podílových fondů, s vidinou obratu trendu a růstu akciového trhu. To se v průběhu jara a léta ukázalo jako chytrý tah,“ doplnil.
„Můžeme potvrdit významný nárůst v depozitech oproti předchozím rokům a zároveň i současný trend, kdy klienti namísto úročení preferují více okamžitou likviditu prostředků a možnost sjednání online,“ uvedl mluvčí ČSOB a Poštovní spořitelny Patrik Madle. „Koronavirová krize přiměla Čechy ještě více spořit a omezovat výdaje, takže objem jejich depozit roste,“ potvrzuje mluvčí České spořitelny František Bouc.
Platnost trendu „podepisuje“ také Michal Teubner, mluvčí posledního člena velké bankovní trojky Komerční banky: „Růst depozit akceleroval přibližně na 14 procent meziročně. Po druhé vlně očekáváme, že toto chování domácností přetrvá alespoň do poloviny roku 2021.“ Pravděpodobně porostou jak vklady domácností, tak korporátní depozita. Kvůli přidušenému ekonomickému růstu ale zřejmě pomaleji.
V kurzu jsou ale i alternativní investice jako drahé kovy. Například společnost Zlaťáky dosahuje v „covidových“ měsících stoprocentní nárůst tržeb oproti stejnému období v loňském roce. Zájem investorů o zlato se podepisuje na růstu jeho ceny.
„V březnu 2018 se trojská unce obchodovala za 28 000 Kč, v roce 2019 to bylo 30 500 Kč a v březnu letošního roku to bylo historických 45 000 Kč,“ uvedl šéf firmy Zlaťáky Lukáš Jankovský. „Část českých investorů pořád čeká na větší cenovou korekci, ale ani historicky nejvyšší ceny drahých kovů neodradily od nákupu drtivou většinu investorů, a to především kvůli obavám z budoucnosti,“ uzavřel.
Zdroj: SeznamZprávy.cz