Stát chce motivující penzijní spoření

Co už odnesl čas

Produkt penzijního spoření se na trhu objevil v roce 1994. Za těch téměř 30 let se ale samozřejmě situace ve společnosti značně proměnila, stejně tak finanční trh. Na to nutně musí reagovat i finanční produkty, jako je penzijní spoření. První změna přišla před deseti lety, kdy se „uzavřelo“ penzijní připojištění, tedy „staré“ penzijko. Do toho se již vstoupit nedá, je už jen pro ty, kdo se v něm rozhodli zůstat a nepřejít do nového penzijka. Kdo vstoupí do tzv. III. pilíře dnes, automaticky jde do nového doplňkového penzijního spoření (DPS). Nyní se chystají další novinky. Vláda ve III. pilíři plánuje od roku 2024 změny. Mělo by jich být více, o některých se ještě diskutuje. Pravděpodobně se však změní vyplácení státního příspěvku k penzijku na jednotných 20 procent místo dosavadního rozsahu 23 až 30 procent. A to u měsíčních úložek od 500 korun místo dosavadních 300 korun. Jinými slovy, v současné době na nejnižší státní příspěvek ve výši 90 korun dosáhnete při měsíční úložce 300 korun. Nově by byl nejnižší příspěvek 100 korun, ale u měsíční úložky ve výši 500 korun. Výrazně by se ale měla posunout horní hranice. Současný strop, od kterého se již státní příspěvek (230 korun) nemění, je 1000 korun. Nově by horní hranice měla být 1700 korun a státní příspěvek 340 korun.

„Oproti ministerstvem původně navrhovaným 18 procentům by byl posun na 20 procent krok správným směrem. Stejně tak zvýšení horního stropu pro státní příspěvek z dříve zvažovaných 1500 na 1700 korun,“ komentuje navrhované změny Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností.

Důležitá je i investiční strategie

Prokop to považuje za solidní pobídku. Lidé potřebují vidět, že pokud se rozhodnou investovat více, dá jim více i stát. „Penzijko je dobrý produkt, a aby plnil svoji roli co nejlépe, měli by mít lidé v 60 naspořeno více, než mívají dnes, aby je to motivovalo k volbě výplaty formou renty,“ myslí si Poklop.

Vedle vyššího vlastního příspěvku a vyššího příspěvku státu je zásadní zvolení vhodné investiční strategie. Právě ta má vliv na to, jak se vám vložené peníze zhodnotí. Rozdíl se odvíjí i od toho, zda jste ve starém, nebo novém penzijku.

Staré penzijko totiž ze zákona investuje prostřednictvím tzv. transformovaných fondů, které musí každý rok garantovat nezáporné zhodnocení. Proto musí být silně konzervativní, prostředky investují zejména do státních dluhopisů. To výrazně snižuje jejich výnos. Dlouhodobě se pohybuje kolem jednoho procenta. Fakticky tak vklady ve starém penzijku ztrácí na hodnotě.

Nové penzijko investuje prostřednictvím účastnických fondů a nabízí tři základní možnosti zhodnocení. V konzervativních fondech, podobně jako staré penzijko. Dále ve fondech vyvážených, kde se účastníkovy úložky, státní příspěvky a příspěvky zaměstnavatele investují do dluhopisů, tedy konzervativně, a akcií zhruba napůl a ve fondech dynamických. Ty investují do akcií, jež mohou v krátkém období podléhat i poměrně výrazným výkyvům. V dlouhodobém horizontu bývají nejvýnosnější.

Nové penzijko je na trhu přes deset let. A za svou první dekádu dokázalo podle údajů Asociace penzijních společností v dynamických fondech vydělat ročně v čistém v průměru čtyři procenta a porazilo inflaci. Ta za stejné období dosáhla průměrné roční hodnoty 3,1 procenta, a to i po započítání té loňské, poprvé od devadesátých let dvouciferné.

Ze starého penzijka do nového

Kdo tedy ještě zůstává ve starém penzijku, měl by zvážit přechod do nového. „Určitě bych to doporučila všem, které čeká investiční horizont 10 let a více,“ říká Lucie Jurníčková, produktová ředitelka penzijní společnosti Rentea. „U těch, kterým je méně než 45 let, si troufám říci, že zůstat v transformovaném fondu je vyloženě nerozumné.“ Stejné doporučení dává i Asociace penzijních společností ČR.

O přechod ze starého penzijka do nového stačí požádat vaši penzijní společnost. Aktuálně se všechny peníze přesunou do nového. I tady by ale mohlo dojít ke změně. Jsou zde úvahy, že by mohlo být možné přejít do DPS s tím, že peníze dosud uspořené ve starém penzijku by v něm zůstaly a stále by se na ně vztahovalo pravidlo černé nuly. A až nově – tedy po změně – posílané úložky by byly ukládány do DPS, a tedy spravovány podle pravidel nového penzijka. Jak vše nakonec dopadne, se ale s jistotou říci nedá, legislativní proces je totiž teprve na začátku.

Zdroj: Lidové noviny, 11. 5. 2023