Vládní změny stavebka pošlou spořílky jinam

Redukce nebo zrušení státní podpory má podle představeného vládního balíčku přinést úspory do státního rozpočtu okolo čtyř miliard korun. „Pokud by poslední návrh prošel a došlo by k redukci podpory pro stávající smlouvy a zrušení pro nové, dá se hovořit o konci stavebního spoření, ale pouze pro spořicí účely. A to nevidím nutně jako špatnou věc,“ říká analytik Martin Novák z Broker Consulting.

Stavební spoření pro spořicí účely je u nás podle něj hojně nadužívané a dlouhodobě s ním Češi nakládají špatně. „Účelem stavebního spoření má být příprava prostředků na pořízení či rekonstrukci nemovitosti s možností úvěru od stavební spořitelny. Tento aspekt byl kvůli státní podpoře a dalším faktorům dlouhodobě potlačován. Stavební spořitelny přitom mají i bez státní podpory u stavebního spoření své místo na trhu,“ dodává Novák.

V podobném duchu hovoří i Jan Brejl z finanční skupiny Partners, když upozorňuje, že z vládního vyjádření není zřejmé, zda podpora bude vázána účelově na potřeby bydlení, a proto nevidí žádný důvod, proč by měl existovat produkt se státní podporou, jehož využití není vázáno na konkrétní oblast sociální politiky. Tedy ani na bydlení, důchod nebo vzdělávání. „Větší smysl by dávalo zachování státní podpory v současné výši, ale podmínit využití naspořených prostředků za účely bydlení,“ poznamenává Brejl.

Bude se více srovnávat…

Jedno je tedy jisté, a to, že reorganizace podpory stavebka se odrazí v chování zdejších spořílků. Pravděpodobně také promění fungování i samotných stavebních spořitelen a možná ve výsledku i bankovních domů. „Snížení státního příspěvku významně ovlivní zájemce o tento produkt a budou jej více srovnávat s alternativními produkty jako jsou spořicí účty či termínované vklady,“ domnívá se Jan Brejl. 

Stavební spoření by se ale nemělo podle expertů vnímat jako klasický spořicí produkt. „Je to produkt primárně na bydlení, nikoli na spoření. Myslím si, že na tom by mohly spořitelny zapracovat a více motivovat případné zájemce ke správnému využívání stavebního spoření, které má primárně směřovat k pořizování či výstavbě bydlení a následnému čerpání úvěru od stavební spořitelny,“ upozorňuje Novák.

Způsobí to odliv?

Jestliže chcete v současnosti od státu získat maximální dvoutisícikorunový příspěvek ke stavebnímu spoření, musíte si ukládat přes 1700 korun měsíčně, tedy 20 tisíc korun ročně, a to po dobu šesti let, kdy trvá takzvaná vázací doba. Při této úspoře je podíl státního příspěvku na zhodnocení 3,9 procenta. „Pokud má klient založené spoření letos, tak se tato změna projeví v celkovém zhodnocení na konci vázací lhůty, které bude na úrovni 2,8 procenta. Pokud je dnes možné získat spořící účty či termínované vklady na úrovni 5 až 6 procent ročně, tak pokud střadatel nezvažuje využít v budoucnu úvěr ze stavebního spoření, tak se mu vyplatí smlouvu vypovědět a zvolit alternativní produkt,“ tvrdí Brejl. Toto se může podle něj ale změnit ve chvíli, kdy klesne 2T repo sazba.

Martin Novák nijak zásadní odliv klientů se stavebkem v nejbližší době nepředpokládá, připouští nicméně, že se vývoj chování klientů teď těžko odhaduje. „Jedná se o parametrickou změnu, která sice působí jako zásadní, ale nemusí to tak nutně být. Snížení státní podpory jsme už zažili v minulosti. U stávajících klientů proto neočekávám rázné kroky. Podle mě nechají smlouvy ‚doběhnout‘ a po vázací době je velmi pravděpodobně zruší,“ vysvětluje Novák.

Český trh s bydlením změny ohledně stavebka ovšem asi příliš dramaticky podle Nováka neovlivní. Trh je totiž stejně pod tlakem velkého poklesu zájmu o nákup nemovitostí, a to jak kvůli vysokým úrokovým sazbám a přísnějším parametrům ČNB, tak i kvůli dlouhodobému nedostatku nemovitostí, a i růstu ceny bytů a domů.

Stavebko na každém rohu?

V rámci představení úsporného balíčku bylo ministry zmíněno, že stavební spoření budou moci vedle specializovaných stavebních spořitelen poskytovat také banky. To by v konečném důsledku nejspíš přineslo i rozšíření příjemců státní podpory a dostupnost tohoto finančního produktu by se tak ve výsledku naopak zvýšila. „Pokud bude moci stavební spoření poskytovat jakákoliv banka, nedává smysl si držet ve skupině samostatnou entitu a dává smysl ji začlenit do struktury banky a snížit si tak náklady na provoz včetně těch personálních,“ konstatuje Brejl a dodává, že rozšíření konkurence by pak mohlo mít i pozitivní dopad na podobu samotného produktu v rámci zvýšení soutěže o klienta. Jak to bude ale nakonec schvalováno není zřejmé, protože stávající dokument k vládnímu balíčku změn na stránkách ministerstva financí už tuto informaci neobsahuje.

Nejnovější plány české vlády na omezení podpory stavebního spoření tedy vyvolaly ve společnosti poměrně bouřlivou reakci. Možná to je ale jen bouře ve sklenici vody. Odborná veřejnost včetně stavebních spořitelen totiž nějaké změny stejně očekávala, protože se o nich spekulovalo už delší dobu. Stavební spořitelny z této situace nadšeny moc nejsou a snaží se z toho všeho vybruslit aspoň trochu se ctí, když hledají každé záchranné stéblo, které mohou svým klientům nabídnout. Spásu momentálně vidí v oblasti státní podpory udržitelného bydlení a dostupných dotací.

V současnosti na českém trhu působí pět stavebních spořitelen. V roce 2022 si novou smlouvu u nich sjednalo zhruba 572 tisíc klientů. Vloni stavební spořitelny poskytly úvěry za 56,7 miliardy korun.

Zdroj: Newstream.cz