Investiční platformy se přou s podílovými fondy o výhodnost. Kdo má pravdu?

Doby, kdy centrální banky pumpovaly na finanční trhy ohromné částky a vlády podporovaly ekonomiku vysokými dotacemi, jsou pryč. To se spolu s geopolitickou nejistotou projevuje vysokou kolísavostí finančních trhů. Mnozí investiční analytici se tak shodují v tom, že se do hry vrací aktivní správa investic a že jen pasivní kopírování indexů prostřednictvím ETF fondů již nestačí. Aktivní správu přitom nabízejí zejména podílové fondy. Zástupci investičních platforem ale odmítají, že by byly podílové fondy ve výhodě.

„S aktivní správou bych byl velmi opatrný. Nevěřím, že jsou aktivní manažeři i v současné době schopni prognózovat trh, vybírat jednotlivé sektory nebo dokonce tituly,“ říká šéf investiční platformy Portu Radim Krejčí.

Podle něj výhoda pasivního investování zůstává i na klesajících trzích. Tvrdí, že aktivní manažeři nejen že nedokážou generovat nadvýnos na rostoucích trzích, ale nedaří se jim to ani při poklesech.

„Data nepotvrzují, že by aktivní management obecně na klesajících trzích dosahoval lepších výsledků. To platí spíše pro aktivně řízené podílové fondy. A platí to ještě více pro individuální investování napřímo,“ vysvětluje.

Srovnávání výkonnosti ETF s aktivně řízenými fondy je dlouhodobě velkým tématem. Faktem také je, že řádově 80 procent nízkonákladových fondů ETF vykazovalo v posledních letech vyšší výkonnost než fondy aktivně řízené.

Podle investičního analytika společnosti Partners Financial Services Marcela Vanducha je ale třeba také vědět, co a s čím se srovnává. „Na trhu je mnoho průměrných a podprůměrných fondových správců, ale i 20 procent vysoce kvalitních. Na českém trhu jsou desítky až stovky fondů. To je dostatečný prostor pro kvalitní poradenský přístup při stavbě fondových investičních portfolií,“ říká a zdůrazňuje, že takto postavená portfolia přinášejí investorům srovnatelné a často i vyšší výnosy, než dokáže pasivní investice.

Jsou dražší platformy nebo fondy?

Velkým argumentem investičních platforem jsou jejich nižší poplatky za jimi zprostředkované investice. Radim Krejčí dává za příklad jeden z největších českých fondů ČSOB Bohatství, u něhož podle zveřejněných dokumentů činí nákladovost 2,23 až 3,43 procenta ročně. Nebo fond TopStocks od Erste, který uvádí nákladovost 2,9 procenta až 5,2 procenta ročně, podle doby držení.

„U nás se nákladovost reálně pohybuje kolem 0,8 procenta ročně,“ uvádí.

A obdobně hovoří i šéf investiční platformy Fondee Jan Hlavsa: „Jednou z hlavních našich výhod je, že naše poplatky jsou nižší než u běžných podílových fondů, činí 0,9 procenta z roční hodnoty investic. Samotné ETF fondy pak mají ještě své vnitřní poplatky 0,15 procenta ročně. Poplatky investoři platí měsíčně, roční poplatky děleno dvanácti, navíc nemáme žádné vstupní ani výstupní poplatky.“

I zde jde ale podle Marcela Vanducha o zavádějící tvrzení. Sice potvrzuje, že na trhu jsou skutečně drahé fondy, jsou na něm ale i fondy, u nichž jsou náklady investorů podstatně níže.

„My při analýze ‚solidních‘ akciových fondů na trhu většinou vybíráme řešení s celkovou nákladovostí ve výši 1,7 až 2 procenta p.a.,“ uvádí a rovnou i zpochybňuje i výhodnost poplatkové politiky investičních platforem.

Zatímco aktivně řízené fondy poplatky nejčastěji řeší vstupním poplatkem, investiční platformy je podle něj skrývají v poplatku z objemu investice každý rok. U Portu je to 0,6 až 1 procento p.a., u Fondee 0,9 procenta p.a. a Indigo si řekne rovnou o jedno procento.

„Jednoprocentní poplatek ročně z objemu prostředků pod správou vyjde v čase na mnohem více než například vstupní jednorázový 4% poplatek z objemu investované částky,“ vypočítává analytik Partners.

Investiční platformy i podílové fondy jsou OK

Zatímco podílové fondy jsou na investorském trhu od nepaměti, investiční platformy vznikly s příchodem nových technologií. Jejich nákup je velice snadný, jsou online a od investora žádají pouze klikání v telefonu. Stejně jako fondy investují do populárních ETF. Podle Marcela Vanducha mohou mnohým investorům vyhovovat, stejně jako mnozí jiní raději sáhnou po aktivně řízených podílových fondech. Rozhodně ale odmítá rétoriku, že jsou výhodnější než podílové fondy.

„Není problém sestavit dostatečně diverzifikovaná portfolia z ETF i aktivně řízených fondů se srovnatelným výnosovým potenciálem,“ říká a dodává: „Neupírám nižší náklady na ETF, ale zdůrazňuji výhodu aktivní správy podílových fondů. A ta oproti platformám spočívá ve výrazně širším výběru fondů pro kvalitní analýzu a díky aktivní správě je výnosový potenciál vyšší, než pouhé kopírování indexů.“

Názor na „spory“ investičních platforem a podílových fondů mají i přímí investoři. Například analytik brokerské společnosti Tomáš Vranka říká, že podle jeho názoru jsou ETF naprosto nejlepší dlouhodobý investiční nástroj pro většinu lidí.

„Problém je, že investoři je nakupují za poměrně vysoké poplatky, třeba 1 až 1,5 procenta ročně z hodnoty investice,“ tvrdí a jako správný zástupce brokerské společnosti dodává, že je to zbytečné, když investor může dnes na trhu nakupovat sám bez poplatků, takže je pro něj prostředník v podobě správce zcela zbytečný.

A tím se dostáváme opět na začátek. Jak podílové fondy, tak investiční platformy i přímý nákup v sobě obsahují jak výhody, tak nevýhody. Ne vždy jde jen o poplatky. Jde zejména o to, co a kdy nakoupit. Někdo to dokáže docela sám a úspěšně, někdo přes brokera, jiný si zvolí investiční platformu. No a další se raději svěří do péče investičních profesionálů podílových fondů.

Zdroj: iDnes.cz