Firmy a podnikatelé zanedbávají pojištění odpovědnosti

Podle statistik má pojištění odpovědnosti sjednáno jen zhruba deset procent firem a živnostníků. Z toho vyplývá, že pouze každý desátý podnikatelský subjekt má pojištění v případě způsobení větší škody.

„Velmi často se potkáváme s klienty, kteří mají jako svou hlavní činnost podnikání, které nemají pojištěno. Ve většině případů je ani nenapadlo, že by se daná činnost a podnikatelský majetek dal pojistit. Anebo si myslí, že jsou kryti v rámci stávajících pojistek domácnosti nebo občanské odpovědnosti,“ popisuje zkušenosti z praxe finanční poradce skupiny Partners Jiří Matusík.

Jako hlavní podnikatelská pojištění označuje pojištění majetku a pojištění odpovědnosti. U prvního z nich se nejčastěji jedná o pojištění rizika živelné pohromy, vodovodní škody nebo třeba odcizení. Zatímco u pojištění majetku tolik neznámých nepanuje, u pojištění odpovědnosti se docela obtížně určuje riziko i výše pojistného plnění.

„Je potřeba si uvědomit, že chybu může udělat kdokoliv a všichni podnikatelé poskytující odborné služby mohou způsobit škody svým klientům nebo někomu dalšímu. Tyto škody v mnoha případech mohou mít pro ně i likvidační důsledky. Samotné pojištění může zmírnit finanční důsledky nepředvídatelné události,“ vysvětluje.

Skutečnost, že pojištění odpovědnosti u živnostníků a firem dává smysl, dokládá to, že u některých profesí ho nařizuje přímo zákon. Povinnost jeho uzavření platí například pro auditory, architekty, advokáty, inženýry ve výstavbě a další. Podle analytiků ale jde jen o kapku v moři.

Rozsah krytí pojišťoven v oblasti pojištění odpovědnosti se hodně liší. Jiří Matusík tvrdí, že je potřeba vždy velmi detailně prozkoumat, co a komu která pojišťovna vlastně nabízí. Důležitá jsou rizika, jako je škoda na věci či újma na zdraví způsobená někomu jinému při podnikání. Podstatné je také riziko následné finanční škody vzniklé v souvislosti se škodou na věci či újmou na zdraví.

Za zvážení stojí pojištění škody nebo újmy způsobené zaměstnancem pojištěného. V praxi jde o regresní náhrady nákladů zdravotní pojišťovny, které vynaložila na léčbu svého pojištěnce a které uhradila zdravotnickému zařízení z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Za vzniklou škodu přitom ale odpovídá pojištěný. Obdobně se toto připojištění vztahuje i na náhrady škody institucím, které vyplácejí nemocenské pojištění.

„A pak tu máme škody na věcech vnesených a odložených na místě k tomu určeném, duševní útrapy osobám blízkým, škody způsobené vlastnictvím, držbou nebo pronájmem nemovitosti a škoda způsobená vadným výrobkem,“ doplňuje výčet Jiří Matusík

Podle něj je výše jmenovaný seznam rizik jen jakýmsi základem. V závislosti na konkrétní činnosti podnikatelského subjektu doporučuje případně připojistit další rizika, jako jsou čistě finanční škody, škody na věcech cizích, užívaných a převzatých, škody či újmy způsobené sesedáním, sesouváním půdy, poddolováním, škody na životním prostředí či ekologická újma.

Do movitého majetku patří hlavně vlastní věci užívané při podnikatelské činnosti. Často jde o zásoby, zboží, nedokončenou výrobu, ale i cizí věci užívané a převzaté kvůli provedení nasmlouvané práce. Součástí movitého majetku jsou třeba i peníze, cennosti a umělecké předměty.

„Tady je důležité si uvědomit, že se jedná o majetek vedený v rámci účetnictví společnosti, případně cizí věci jasně doložitelné na základě smlouvy, objednávky a podobně,“ upozorňuje Matusík.

Mezi základní riziko, které se pojišťuje, patří živelná pohroma. To je požár, výbuch, úder blesku nebo i pád letadla. Tato rizika se „po pojišťovácku“ nazývají FLEXA. Další živelná rizika rozšiřují základ o události, jako je vichřice a krupobití, sesuvy půdy, zřícení skal, pád laviny, zemětřesení, pád stromu nebo nějakého předmětu. Patří sem ale i tíha sněhu nebo námrazy, záplava a povodeň. Dále také vodovodní škody, kouř, přepětí nebo podpětí v elektrické síti a náraz dopravního prostředku. Mnohé překvapí to, že se dá pojistit i proti aerodynamickému třesku či přetlaku nebo zamrznutí vody v potrubí či poddolování.

„Mezi další významná pojišťovaná rizika se řadí odcizení a vandalismus. Pojišťovna kryje případy, kdy dojde ke krádeži vloupáním. A jenom doplním, že zloděj musí překonat překážku. Neplní se takzvaná prostá krádež, kdy zloděj něco zcizil bez toho, aby musel překonat nějaký zábranný mechanismus,“ vysvětluje finanční poradce.

Vandalismem se pak míní úmyslné poškození věcí ať už zjištěným, nebo nezjištěným pachatelem. Speciální pojištění pak kryje rizika odcizení věcí během přepravy nebo odcizení peněz. Zde má navíc každá pojišťovna vlastní podmínky zabezpečení, které je potřeba dodržet pro to, aby v případě pojistné události plnila. Spíše k zvláštním druhům pojištění pak patří krytí rizik přerušení provozu nebo přepravy vlastního zboží a materiálu.

Zdroj: iDnes.cz