Růst akcií trhá rekordy. Jak se daří podílovým fondům?

Meziroční inflace v eurozóně klesla na 2,6 procenta, v Česku jsme si dokonce sáhli na cíl centrální banky: inflace v únoru dosedla na laťku ve výši dvou procent. Cena peněz, respektive úroky úvěrů, se sice ještě držely vysoko, ale firmy kvůli tomu marže nijak zvlášť neořezávaly. Éra drahých půjček navíc končí, a tak investoři do akcií hýřili nebývalým optimismem. Nakupovali – a akcie za poslední měsíc posílily opět o několik procent.
 
Překvapivě nejvíc se dařilo akciím evropským. Jejich ceny šly nahoru o čtyři procenta. Meziročně je ale z hlavních trhů nejvýkonnější americký index S&P 500 s výkonností kolem 28 procent.
 
Jenže to nadšení je možná trochu přehnané a předčasné. Přece jenom tu pořád jsou nezanedbatelná rizika, která můžou vývoj ekonomiky a ceny finančních aktiv výrazně negativně ovlivnit.
 
Mezi ty hlavní patří stahování likvidity do centrálních bank, zvolna se rozhořívá obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, trvají konflikty na Ukrajině i v Izraeli. Zároveň se schyluje k několika veledůležitým volbám s těžko odhadnutelnými výsledky a dopady.
 
A k tomu nesmíme zapomínat na to, jak nepoměrně veliký je podíl sedmi prominentních firem na základních indexech. Jejich potíže můžou trh pořádně rozhoupat.
 
Na to ale investoři moc nemyslí, a tak v březnu akciové indexy zase rostly. Jen v tomto roce přidal americký index S&P 500 přes deset procent. Smůla se lepí na paty jen akciovému indexu nerozvinutých zemí, který dolů táhne hlavně čínský akciový trh, s výkonností těsně nad nulou kouká hlavním indexům na záda z velikého odstupu.
 

Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v Česku (index PIF-AK) se pohybovala v březnu okolo 3,2 procenta. Za posledních 12 měsíců jsou investoři v plusu v průměru skoro 23,5 procenta.
 
Skupina speciálně zaměřených akciových fondů, které se soustředí buď na konkrétní regiony či sektory, tedy index PIF SPEC, vykázala od začátku roku průměrnou výkonnost 2,9 procenta. V této skupině se nacházejí poměrně různorodé fondy s odlišnými strategiemi i výsledky. Například sektorové fondy zaměřující se na inovace skončily v solidních kladných číslech, kdežto regionální fondy se zaměřením na nerozvinuté trhy sotva překonávaly nulu.

Ani svět dluhopisů není černobílý.
 
Česká národní banka v březnu snížila základní sazbu, tentokrát o 0,5 procentního bodu, na 5,75 procenta. V porovnání s dvouprocentní meziroční inflací je to pořád hodně vysoko, ale členové bankovní rady chtějí pokračovat ve snižování sazby tímto pozvolným, opatrným tempem, aby ukázali, že to s udržením nízké inflace myslí vážně.
 
Úrokové sazby korunových půjček se ale rychle přibližují sazbám za půjčky v euru. Koruna tím ztrácí svoji úrokovou výhodu a přestává být zajímavá pro zahraniční investory. To ovšem může způsobit její oslabení a vyšší ceny za importované zboží a tlak na zvyšování inflace.
 
I vývoj cen dluhopisů se dá označit za opatrný, jejich ceny se dokonce navzdory poklesu krátkodobých sazeb snižovaly. Dluhopisové fondy proto nerostou letos takovým tempem, jako na konci minulého roku.
 
Na druhou stranu, vyšší výnosy dlouhodobých dluhopisů jsou do budoucna výhodné pro konzervativní investory. 
 
Průměrné zhodnocení dluhopisových fondů (index PIF-DLUH) bylo za poslední měsíc 0,1 procenta. Za posledních 12 měsíců jsou konzervativní fondy o 7,6 procenta výše. Konzervativní investoři, kteří nakoupili kvalitní dluhopisové fondy, se můžou těšit z reálného zhodnocení svých konzervativních rezerv – jinými slovy zhodnocení fondů je aktuálně násobně vyšší než meziroční inflace, která za posledních dvanáct měsíců spadla na dvě procenta.
 
Fondy rizikových dluhopisů (index PIF-HY) díky pozitivní náladě na trzích skončily v březnu s pozitivním zhodnocením 0,6 procenta. Meziročně jsou výš o 11,4 procenta.

Smíšené fondy v souladu s cenami akcií a dluhopisů připsaly klientům kladné zhodnocení. Jejich průměrná hodnota vzrostla meziměsíčně o 1,7 procenta a meziročně jsou 12,5 procenta v zisku.

 

Zdroj: penize.cz