KOMENTÁŘ: Spořicí turismus je téměř národní hobby. Co je ale lepší?
Po relativně dlouhé okurkové sezoně v oblasti spořicích účtů a stálosti jejich úrokových sazeb se situace změnila. ČNB opět snížila základní úrokovou sazbu, ta aktuálně činí 5,25 procenta. Co dělat, když klesá zhodnocení vkladů na spořicích a termínovaných účtech? Nad touto otázkou se zamýšlí Michal Skalický, ředitel denního bankovnictví Partners Banky.
Tím, jak rychle klesá inflace, snižuje Česká národní banka postupně základní úrokové sazby, od kterých následně banky odvozují konečné sazby pro své klienty. Dochází tak k postupnému snižování úroků na spořicích účtech a konec tohoto snižování je spíše v nedohlednu. To je proces, který se pravidelně opakuje, a to jak směrem nahoru, tak i dolů.
I data ukazují, že když jsou úrokové sazby vysoko, lidé si přirozeně naleznou cestu a snaží se držet co nejvíce peněz na spořicích účtech, případně termínovaných vkladech. Co je ale třeba dělat, když jdou úrokové sazby dolů? Má smysl nechávat peníze na spořicím účtu, utéct do termínovaného vkladu, nebo něco jiného?
Změny nabídek jsou plíživé i razantní
V úvodu je třeba říct, že změny na spořicích účtech se liší banka od banky. Některé snižují sazby plíživě a pozvolna po desetinkách procenta. Některé pro změnu týdny a měsíce čekají a tváří se jako by nic, aby následně snížily sazby o to razantněji. Klidně o procento či více. Jedno mají však téměř všechny banky společné. A to, že sazby buď snižují už teď, nebo se je alespoň chystají dále snižovat v blízké budoucnosti. Ostatně je pravděpodobné, že i centrální banka přistoupí k dalšímu snižování základních sazeb díky aktuálně dobrému vývoji inflace. To, jak už víme, spustí další snižování sazeb v komerčních bankách.
Vezměme například vklad 100 tisíc korun, který je u řady bank častým klientským průměrem. Tuto částku přesuneme z našeho spořicího účtu na jiný, který má o desetinu procenta lepší úrokovou sazbu. Roční sazbu si rozdělíme na dvanáct měsíců a nezapomeňme na konci odečíst 15procentní srážkovou daň.
Na konci nám vyjde, že jsme tímto přesunem vydělali poctivých 7 korun za měsíc. Slovy sedm korun za to, že jsme hledali dobrou sazbu, případně jsme si založili nový účet v jiné bance, a nakonec jsme všechny své peníze přesunuli na nové místo. Místo, které je často daleko od běžného účtu v naší hlavní bance, na který v případě potřeby musíme peníze zase vracet. Z otázky za milion se nám, během sotva minutového počítání, stala otázka za pár korun.
Další možností, tentokrát s déle trvajícím efektem, může být termínovaný vklad. Sazby se u tohoto produktu nyní pohybují mezi 3,5 až 5,3 procenta při splatnosti šest měsíců. Při splatnosti na tři měsíce je úroková míra kolem a pohybuje se mezi 3,5 a 5,0 procenty. Jinými slovy: uvedené sazby si můžete užít ještě několik měsíců. Háček je samozřejmě v tom, že v daném horizontu nesmíte uložené prostředky potřebovat. V případě předčasného výběru totiž zpravidla přijdete o část nebo rovnou o celý úrok, kvůli kterému takové dobrodružství pořádáte.
Na závěr vás asi zklamu, ale s reakcí na klesající sazby je to stejné, jako když jdou sazby nahoru. Pro boj s inflací je spořicí účet nevhodný nástroj, protože dlouhodobě se znehodnocováním peněz prohrává. Zároveň jsme si u tohoto produktu nezmínili čím dál častější zálibu bank v přidávání podmínek pro získání dobré sazby. Abyste dostali slušný úrok, musíte v bankách často udělat pořádný veletoč, kdy musíte používat mobilní aplikaci, vlastnit konkrétní produkty nebo mít určitou minimální výši depozit apod. Termínovaný vklad vám lepší sazbu prakticky jen na chvíli pozdrží, ale za půl roku nebo rok už budou sazby výrazně níže, a i tento produkt opět ztratí na svém půvabu.
Ačkoliv se to opakuje tak často až už to začíná být pomalu ohrané, jediným funkčním nástrojem jsou stále pouze investice, které mají šanci boj proti znehodnocení, míněno s inflací, dlouhodobě vyhrávat.
Zdroj: idnes.cz