Mít vlastní peníze je pro mě základ svobody, říká Lucie Simpartlová

Foto: Ondřej Košík

Jak vypadá vaše investiční portfolio?

Investuji jednoduše, a to převážně do rizikovějších, ale zato výnosnějších akciových podílových fondů, které doplňuji konzervativními dluhopisy. Když začaly být vysoké úrokové sazby, zařadila jsem do portfolia i fond peněžního trhu, kam jsem přesunula likvidní, rychle dostupnou rezervu, kterou má člověk obvykle uloženou na běžném nebo spořicím účtu.

U investování je totiž nejdůležitější diverzifikovat, rozkládat riziko do více typů aktiv. Nejsem žádný spekulant, abych vsadila všechno na jednu kartu. Mám tedy klasicky nastavené trvalé příkazy na nižší částky do více produktů, kterých si prakticky nevšímám. Když ovšem vidím, že se na trhu děje něco zásadního, kupříkladu pokles na akciích či dluhopisech, pošlu do vybraných fondů jednorázově větší částku.

Tímto způsobem investuji už od roku 2001. Za celou tu dobu jsem nikdy nic neprodala, respektive nevybrala, a když se na svoje portfolio dnes podívám, vidím, jak krásně funguje složené úročení, jak peníze rostou, když jim dáte dostatek času. I pětistovka měsíčně je schopná za dlouhou dobu vygenerovat hodně peněz. Všem doporučuji, aby investování brali automaticky jako součást života.

Co říkáte na investice do produktů se státní podporou, jako je doplňkové penzijní spoření (DPS) či nově dlouhodobý investiční produkt (DIP)?

Oba produkty do investičního portfolia patří, ale všechno se odvíjí od toho, kolik peněz máte k dispozici a jaké s nimi máte plány. DPS i DIP jsou primárně myšlené jako spoření na stáří, proto jsou i hůř likvidní – nemůžete je snadno vybrat. Rozhodně bych tam nesměrovala všechny úspory.

Já mám klasické investice v podílových fondech, stejně tak DPS, kam posílám měsíčně částku 1700 Kč, abych získala nejvyšší státní podporu. Založila jsem si i DIP, kam ukládám 4000 Kč měsíčně, protože chci maximalizovat daňovou úsporu, což tento produkt umožňuje. Zároveň tam může přispívat zaměstnavatel až do výše 50 tisíc korun ročně s dalším daňovým zvýhodněním. Produkty spoření na stáří určitě kombinujte, všude je možné pracovat i s menšími částkami. A nezapomínejte na otevřené podílové fondy, odkud v případě potřeby vyberete peníze rychleji.

Alternativní investice, jako jsou například kryptoměny, vás nelákají?

Alternativní investice zatím nevyužívám, ale domnívám se, že jejich význam v portfoliích bude postupně narůstat. Pro běžné investory a menší částky nejsou úplně dostupné, ale to se časem nepochybně změní.

Do investování si zřejmě moc mluvit nenecháte. Spravujete si portfolio sama?

To je pravda, o portfolio se starám sama. Mám sice svého finančního poradce a jeho služeb aktivně využívám v segmentu pojištění, ale na investice ho nepotřebuji, po těch letech se považuji za zkušenou a dynamickou investorku.

Poslední čísla ukazují, že zájem o investice mezi ženami kontinuálně roste. Můžete tento trend potvrdit?

Udělala jsem si sama takový rychlý průzkum, protože si takovou statistiku běžně nevedeme, a je pravda, že od počátku roku je poměr investorek a investorů 40 : 60, což mě mile překvapilo. Ženy rozhodně nejsou v zásadní menšině.

Přesto se mnoho žen do investování nehrne. Možná spoléhají na partnera, možná na stát, možná to vůbec neřeší. Proč by podle vás měly začít?

Ženy si možná také neuvědomují, že začít investovat je jednoduchá věc. Není nutné studovat množství materiálu, pokud se do toho samozřejmě nechcete ponořit naplno a věnovat se tradingu. Stačí svěřit peníze ověřenému správci podílových fondů a investovat už od pár set korun. Ta dostupnost a jednoduchost je vlastně extrémní.

Spoléhat stoprocentně na manžela? To mi nedává smysl. Nemyslím si, že investování rozumí víc. A hlavně nikdy nevíte, co se v budoucnu stane. Důvěra má ve vztahu nepochybně fungovat, ale mít vlastní peníze, být soběstačná je pro mě základ nějaké svobody.

Totéž tedy zřejmě platí i o státu.

Tak na ten nelze spoléhat vůbec. V tomto směru bych ráda zmínila, že lidé své investice často směrují k důchodu, což je bezpochyby důležité, ale je dobré si uvědomit, že v průběhu života můžou investice sloužit i k jiným, třeba i nenadálým účelům.

Co je tedy potřeba si ujasnit, než se pustíte do investování?

V první řadě, jakou částku chcete investovat a jestli pravidelně, nebo jednorázově. Já rozhodně doporučuji pravidelnou investici do podílových fondů, protože člověk neřeší okamžik načasování, jestli je zrovna vhodná chvíle koupit akciový, nebo dluhopisový fond. Nemusíte mít ani obavy z toho, že jste se upsali něčemu, co nejde změnit. Přestože je na smlouvě uvedeno, že budete investovat 500 korun měsíčně do fondu XY, není to podmínka. Je možné vynechat, nebo naopak poslat víc, aniž byste někomu něco hlásili. Je také fajn si aspoň rámcově stanovit investiční cíle, jak dlouho a za jakým účelem chcete investovat – ať už je to studium dětí, nebo pořízení bydlení, nebo příprava na důchod.

Na co dát pozor?

Zejména na společnosti, které slibují extrémně vysoké zhodnocení a stoprocentní jistotu, to je vážně podezřelé. A opakuji – nevsázejte vše na jeden konkrétní dluhopis či akcii, rozkládejte riziko. Abyste v případě nezdaru nepřišli o všechno. Při investování je rovněž stěžejní nechat pracovat čas, investovat dlouhodobě. Když víte, že za dva roky budete peníze potřebovat, rozhodně neinvestujte do akciového fondu, ale spíš do méně rizikových a konzervativních dluhopisů, případně peníze uložte na termínovaný vklad. V neposlední řadě si prověřte poskytovatele daného produktu, zjistěte si, za jakých podmínek investici kupujete, a určitě nespoléhejte na neověřené rady z doslechu.

Jak postupovat dál?

Pro začátečníky doporučuji sjednat si pravidelnou investici na minimální částku do otevřeného podílového fondu. Člověk si na tom vyzkouší, jak vše funguje, a to za relativně málo peněz. Určitě bych si nechala poradit, případně i sjednat smlouvu od nezávislého finančního poradce nebo bankéře, který je k tomu kompetentní a má splněné všechny potřebné zkoušky. Měl by vám dát vyplnit investiční dotazník, ze kterého zjistí vaše zkušenosti, znalosti, rizikový profil a podle toho navrhne ideální portfolio. Druhá cesta je uzavřít si smlouvu sám, například přes web společnosti, ale musíte počítat s tím, že se rozhodujete sami za sebe. 

Zmiňovala jste, že důležitou roli hraje čas. Kdy je vhodné začít?

Co nejdřív, takže klidně s prvním pravidelným příjmem. Smysl ale dává začít i v padesáti, hlavně peníze nenechávejte ležet ladem. A pokud máte děti, které dostávají peníze k narozeninám či svátku od příbuzných, sjednala bych investici i jim. Dětem bych část peněz nechala, ať si s nimi hospodaří podle svého, a část investovala. Samozřejmě je potřeba jim vysvětlit, že o peníze nepřijdou, že je jen ukládáte na později.

Radíte portfolio hlídat, nebo nehlídat?

Sledovat s chladnou hlavou, takže určitě ne denně, ale třeba jednou za měsíc. Dnes to jde snadno i díky online portálům či mobilním aplikacím. Hlavně nepanikařit, když padá akciový trh. Naopak, propad berte jako příležitost a do fondu pošlete peníze navíc.

V průběhu času je možné portfolio rebalancovat. Typicky, když se blíží cíl, který jste si vytyčili, ať už jde o rekonstrukci, či doplatek hypotéky, či koupi auta. Tehdy je vhodné portfolio zkonzervativnit, abyste se vyvarovali výrazného kolísání. Pokud ale cíle stanovené nemáte nebo je pokryjete třeba z rezervy na spořicím účtu, není nutné s portfoliem nějak zásadně pracovat.

Zdroj: penize.cz