Drahé hypotéky? Protože se banky zbavily specialistů, říká obchodní ředitel Partners

Moneta Money Bank letos přestala spolupracovat s finančními poradci. Svoje produkty prý dokáže distribuovat bez zprostředkovatelů, sama, na pobočkách a online. Podobně to už dávno mají Air Bank a Fio.

Podle šéfa Monety Tomáše Spurného jsou služby zprostředkovatelů drahé a zvyšují cenu produktů, zvlášť hypoték.

Jan Brejl, obchodní ředitel ve skupině Partners, pracoval před nástupem do finančněporadenské společnosti právě v Monetě. Dokáže tedy věc vidět očima obou táborů – a tak jsme naše povídání odstartovali tématem, které v posledních měsících lidi kolem financí rozděluje.

Je pravda, že finanční poradci klientům prodražují hypotéky, jak tvrdí Tomáš Spurný?

Banky obvykle dávají za zprostředkování hypotečního úvěru zhruba 1,6 procenta z jeho výše. Kolik přesně to je u konkrétní hypotéky, to každý může vyčíst z Evropského standardizovaného informačního přehledu, kam banka od roku 2016 musí vypsat všecky náklady s hypotékou spojené.

Tolik by tedy banka měla podle šéfa Monety ušetřit, když se zbaví zprostředkovatelů. Procento a půl nevypadá jako moc, ale konkrétně Moneta loni na hypotékách rozpůjčovala zhruba 3,3 miliardy. Takže se bavíme o potenciálních 50 milionech – kdyby všechny tyhle půjčky šly přes zprostředkovatele. Takhle tedy banka podle Spurného ušetří.

Jan Brejl to v podcastu vidí jinak. „Finanční poradce šetří bance řadu nákladů, protože na něj bankovní dům přesouvá zásadní část akvizičního procesu. Do hry navíc vstupují obrovské marketingové náklady, peníze, které banky utrácejí za televizní reklamu a všechny ostatní formy propagace, aby klienta na pobočku dostaly,“ upozorňuje.

„Když si to sečtete, vyjde vám, že poradce hypoteční úvěr bance neprodražuje. To je tendenční tvrzení. Navíc banka poradci platí jen v případě, že hypotéku s klientem realizuje. To je pro ni mnohem výhodnější, než když musí platit měsíční fixní náklady na zaměstnance,“ doplňuje Brejl.

Další silné téma se v podcastu objevuje od 15. minuty. Když před časem inflace letěla nahoru, hypotéky vyletěly s ní. Proč ale teď stejným tempem nezlevňují?

Podle Jana Brejla za to mimo jiné může malá konkurence. Z trhu zmizely středně velké banky jako Equa a Sberbank, které dřív byly jejím motorem. To je ale jenom jedna z příčin. Další je podle něj třeba nedostatečná kapacita bank, které během hypotečního propadu minulých dvou let propouštěly lidi, kteří na hypotékách pracovali. A tak je teď jednoduše nemá kdo schvalovat.

To nejdůležitější přijde po 23. minutě. Minulost je minulost, ale co bude? Kam by se mohly sazby hypoték pohnout ještě letos, kam až můžou spadnout v roce 2025 a jak by s nimi mohla zahýbat nová Partners Banka, až přijde na začátku příštího roku se svou nabídkou?

Dotkneme se i toho, jestli by zlevnění hypoték nemohlo Českou národní banku vyprovokovat ke znovuzavedení limitů, kolik smí banka člověku půjčit s ohledem na jeho závazky a příjmy.

K samotné Partners Bance se dostaneme po 40. minutě. Ptám se hlavně na to, co znamená vznik Partners Banky pro klienty poradců Partners i pro samotné poradce – jaký budou mít přístup k produktům jiných bank a vůbec finančních institucí.

Věnujeme se i byznysovému modelu Partners Banky, který je velmi nezvykle postavený na rozsáhlé síti poboček, které jsou fakticky franšízami. Proměňují se v ně poradenská místa Partners – a je zajímavé slyšet, jaký marketingový dopad mělo doplnění kouzelného slovíčka banka do vývěsního štítu franšízy Partners.

A samozřejmě se po 53. minutě musím zeptat, jak to udělat, kdybych se sám chtěl stát bankéřem a otevřít si pod hlavičkou Partners Banky svoji pobočku. Když se maká, fungující byznys z ní prý uděláte za dva roky…

Celý podcast můžete poslouchat zde

Zdroj: penize.cz