Spoříte si na důchod v novém penzijním spoření? Spořte si ale správně

K tomu slouží takzvaný třetí pilíř důchodového systému. Je to hlavně penzijní připojištění, do něj se již vstoupit nedá, a dále doplňkové penzijní spoření (DPS). V něm lidé investují peníze do penzijních účastnických fondů. Od státu pak získávají příspěvek a čerpají, pokud se jim to vyplatí a hodí, i finanční úlevy na daních.

„Za prvních osm měsíců tohoto roku činil výnos dynamických fondů nového penzijka, tedy doplňkového penzijního spoření, k poslednímu srpnu v průměru 10,89 procenta,“ láká k penzijnímu spoření v účastnických fondech DPS mluvčí Asociace penzijních společností ČR Jan Sedláček.

Hovoří však o fondech s dynamickou investiční strategií, která je z pohledu výnosu nejvýhodnější. U dalších investičních strategií, jako je konzervativní nebo vyvážená, které si může účastník v DPS sám zvolit, je výnos nižší. V některých letech může být dokonce záporný. Což zatím ale neplatí pro letošní rok.

„Velmi dobře si vedly i vyvážené fondy nového penzijka, které za stejné období nabídly účastníkům průměrný výnos 6,3 procenta. Povinné konzervativní fondy od ledna do konce srpnem 2024 vykázaly zisk ve výši 3 procenta, přičemž inflace za stejné období, tedy od 1. 1. do 31. 8. 2024 činila 3,34 procenta,“ doplňuje vývoj fondů Sedláček.

Jak správně nastavit investiční strategii

„Penzijní společnosti v Česku zpravidla nabízí konzervativní, vyváženou a dynamickou strategii. Také nabízí klientům možnost zvolit si svou vlastní strategii a prostředky do jí nabízených fondů si rozložit podle vlastního uvážení,“ vysvětluje analytička skupiny Partners Lenka Vaňková.

Konzervativní strategie značí investice hlavně do dluhopisů a až pak do akcií, vyvážená strategie oba tyto investiční nástroje víceméně férově kombinuje, a dynamická strategie upřednostňuje akcie. U konzervativní strategie má účastník v DPS vyšší míru jistoty, že jeho penzijní fond nepůjde do ztráty a spolu s ním i jím vložené peníze, ale za to vždy zaplatí nižším výnosem než v případě více odvážnější investiční strategie.

„Posuzování vhodnosti je v podstatě totožné, jako u standardních investic. Se správným rozložením a volbou strategie klientovi pomůže jak investiční dotazník, který je potřebné při uzavírání smlouvy vyplnit, tak jeho finanční poradce,“ říká Vaňková.

Obecně lze podle ní říci, že dynamické strategie penzijních fondů, jsou vhodné pro mladé lidi, pro smlouvy s dlouhodobým horizontem spoření a pro lidi s pozitivním přístupem k riziku. Naopak ty konzervativní volí spíše starší lidé, zejména ti, kterým do důchodového věku zbývá zhruba pět až sedm let a také lidé velmi citliví na rizika spojená s výkyvy trhů.

Kolik si v penzijku spořit a naspořit

Podle Jana Sedláčka z Asociace penzijních společností ČR by si lidé měli začít na penzi spořit, respektive investovat do penzijních fondů, co nejdříve. Důvod je nasnadě. Je to čas. Za 40 let toho člověk přeci jen nejspíš „našetří“ víc, než by dal dohromady za pět až deset let před penzí. Zbývá ještě odpovědět, kolik by si lidé měli ideálně do penzijních fondů odkládat.

„Obecné doporučení je měsíčně do DPS přispívat 1 700 korun. To proto, aby investor dostal od státu maximální státní příspěvek, který aktuálně činí 340 korun,“ vysvětluje Lenka Vaňková s tím, že je ideální, když do penzijka přispěje také zaměstnavatel.

Podle současného doporučení přitom platí, že do penze bychom měli odcházet s vlastní naspořenou částkou dva miliony korun. Tato dnes doporučovaná částka se ale bude v čase zvyšovat, kvůli růstu cen.

Upozorňuje na to, že v případě, že někdo do DPS posílá méně než 500 korun, měl by částku navýšit, nebo popřemýšlet o jiném spořicím produktu. To proto, že s částkami pod 500 korun za měsíc účastník třetího důchodového pilíře od letošního července nedostane žádný státní příspěvek a stejně tak nemůže čerpat ani daňové úlevy.

Zdroj: idnes.cz